Paradiso (Baud)

Na světě existuje více než 1000 odrůd fíkovníků a z nich právě odrůda Paradiso je rozhodně odrůda, o které se vyplatí vědět více. Problém je ovšem v tom, že na světě je spousta odrůd, které dostaly jméno Paradiso.

Fíky zvané Paradiso

Jak nadpis tohoto příspěvku napovídá, hlavním tématem bude samotná odrůda od pěstitele z Provence - Pierra Bauda, nicméně je důležité si nejprve něco říci o samotném názvu Paradiso, protože zahrnuje opravdu velkou škálu různých fíkovníků. Paradiso má velmi dlouhou a bohatou historii v italské kultuře. Odrůda začala být velmi populární na začátku 19. století, když se objevila v Gallesiově knize "Pomona Italia". Gallesio cestoval po Itálii a dokumentoval a kreslil různé odrůdy ovoce. Fotka níže je, jak sám Gallesio nakreslil odrůdu "Paradiso".

Jméno Paradiso vzniklo z italské pověsti starého muže, který každé ráno seděl pod svým fíkovníkem a jedl fíky. Kolemjdoucí kolem něj procházeli a ptali se, jak se má. Jeho odpověď byla: "Tohle je můj ráj". Pokud přeložíme slovo ráj do italštiny, dostaneme "Paradiso" a odsud je tedy tento název. Dnes zachovávají tuto odrůdu známí italští pěstitelé fíkovníků jako je Paolo Belloni, Siro Petracchi, Claudio Lorenzi a další. Podle mojí zkušenosti s "Paradiso" fíky není jistota, zda původní "Paradiso" ještě existuje. Dnes bohužel narazíte na spoustu fíků s tímto názvem, jelikož samotný název napovídá, že jde spíš o subjektivní hodnocení fíků, nikoliv o plnohodnotný název odrůdy. S čím ale musím souhlasit je, že většina fíků, které jsem pod tímto názvem ochutnal, skutečně chutnaly jako "ráj". Opravdu se jedná o jednu z nejchutnějších odrůd fíkovníků. Co mají všechny "Paradiso" fíky společné je jejich textura a samotný prožitek z jezení. Všechny 3 odrůdy (Paradiso (Baud), Paradiso (Siro) a Paradiso Bronz (VS)) chutnají velmi podobně jako fíky z rodiny Coll De Dama, s lehce odlišnou texturou a bohatostí dužniny.

Abychom porozumněli této odrůdě o něco více, je potřeba znát původní popis od Gallesia: "Breba je velká a středně široká; kůže je zelená s bílými pihami. Dřeň může být obarvena fialově, podobně jako Dottato breba. Dužnina je bledě zbarvená, odstíněná světle červenou a obalená jemným, éterickým medem, který má za následek vynikající, nebeskou chuť. Vzhledově jsou téměř identické s brebou z Monaka, dalším významným kultivarem. Main Crop je úplně jiný. Je menší a ve tvaru láhve, se super tenkou slupkou a nebesky zlatým odstínem. Dužnina je bledá s narůžovělým nádechem, měkká a jemná, ale na matné straně (plochá chuť), téměř bez chuti. Jsou podobné hlavní plodině Fico Troiano, ale Paradiso je více žluté (světlejší) a delšího tvaru. Na první pohled jsou docela podobné hlavní plodině Pissalutto. Hlavní plodina dozrává rychle v září a doba zrání není dlouhá, to znamená, že celá plodina dozrává v rychlém sledu.“ Takže je tedy nějaká ze 3 zmíněných odrůd skutečně Paradiso popsané Gallesiem? Abych byl upřímný, tak netuším, budu potřebovat více let na srovnání, nicméně podle mých pozorování jsou popisu nejblíž Paradiso (Baud) a Paradiso (Siro). Na první zmíněný se dnes zaměříme.

Paradiso (Baud)

Zralý plod main crop Paradiso (Baud)

Tato odrůda je jednoduše naprosto fenomanální. Zároveň se jedná o jednu z těch odrůd, která jednoduše miluje mikroklima u nás na zahradě. Za normálních okolností by měla tato odrůda spadat do pozdních odrůd fíkovníků, ale u nás zrála už 2. sezonu v řadě na konci srpna a začátkem září. První fík dozrál 23. srpna, což já osobně pořád zařazuji ještě mezi rané odrůdy.

Co dělá tuto odrůdu naprosto fantastickou je její chuť a textura. Fíky mají úžasnou dortovou texturu a naprosto dokonalou malinovou chuť. Co další sběratelé popisují jako problém u této odrůdy, je praskání plodů, nicméně já osobně nemám s praskáním problém. Letos fíky zrály i skrz šílenou vlnu deště v září a vůbec mi nepraskaly. Samozřejmě nemůžu zaručit, že jinde fíky nebudou pozdní. Jak už jsem zmínil, této odrůdě se u nás na zahradě skutečně líbí. Pod tímto textem najdete další fotografie.