Marangiana – Nejlepší odrůda skupiny "honey" fíků

Na úplném jihu Itálie, ve slunném Salentu roste poměrně hojně odrůda zvaná "Marangiana". Jméno Marangiana jí nakonec bylo přisouzeno, pravděpodobně pro jednodušší zapamatovatelnost. Pokud se totiž zeptáte místních farmářů, pravděpodobně jméno Marangiana nebudou znát. Mezi místními se objevují jména jako "Ottata Rossa" (červená Otata), nebo "Maranciana", což je mnohem bližší jejímu zavedenému jménu. Odrůda je v Salentu skutečně hojná, což mohu potvrdit a vyskytuje se především podél pobřeží.

Výskyt Marangiany; Zdroj: prof. Vito Nicola Savino (University of Bari); doc. Francesco Minonne (University of Salento, Lecce)

Strom je středně bujný s velmi rozložitým habitem. Partenokarpický (nepotřebuje opylení) s rovnoměrným plozením.

Listy

Určitou pozornost bych chtěl u této odrůdy věnovat listům. Ty jsou střední, pětilaločné s vlnitým okrajem, středně velkým řapíkem a zelenožlutou barvou na horní části. Listy jsou nicméně velmi unikátní, což můžete vidět na obrázku. Samotné listy fíkovníků by vydaly na samostatný článek, jelikož mají zajímavý vývoj. Pravděpodobně všechny fíkovníky měly kdysi jednolaločné listy a listy, které vidíme na fíkovnících dnes jsou pravděpodobně výsledkem evoluce, a především přizpůsobení se silnějším větrným podmínkám. Celkově jsou listy dalším úkazem neuvěřitelné schopnosti se přizpůsobit různým rozličným podmínkám.

Typický list, který lze vidět na dospělém stromu Marangiany

Typ: Uniferní

Začátek rašení: Pozdě

Zrání hlavní násady: Pozdě (u nás spíše pozdě, i když ve vydařených letech, jako třeba letos, může zrát mezi 1. až 10. zářím, což dle mých metrik řadím mezi polorané/polopozdní odrůdy, spíše bych čekal druhou polovinu září, italská literatura uvádí zrání druhou až třetí dekádu srpna, což by u mě mohlo být stabilně v první dekádě září, potřebuji to ale více otestovat)

Největší přednost

První předností, kterou bych začal je celkový vzhled stromu. Má krásné listy, ale i rozložitý tvar je velmi atraktivní. Fíky jsou navíc často nashromážděny na koncích větví, kde jsou velmi nápadné díky své kaštanově hnědé až fialové barvě, samozřejmě až při dozrávání fíků. Největší předností je ale chuť fíků. Jde o pro mě nejlepší odrůdu ze skupiny "honey" fíků. Hodně tomu pomáhá i lehce nakyslá chuť. Fíky jsou střední hrudkovité s asymetrickým tvarem, středně velkým okem (ostiolou) s malými, růžovými šupinami, podélnými a výraznými žebry. Středně silná, fialová slupka, vyvýšené, středně malé, růžové lenticely. Středně velká stopka, středně snadno oddělitelná. Jasně červená dužina, středně tenká a pevná, středně šťavnatá, středně velká plodová dutina. Středně velké nažky, středně početné. Sladká chuť po plné zralosti, velmi aromatická, střední kyselost. Odrůdu doporučuji a nebál bych se ani jejího pozdnějšího zrání.

Kaprifikované (opylené) fíky budou mít více červenou dužninu

Typické fíky této odrůdy