Návštěva Paola Belloniho a Valle d'Itria
- Vojtěch Machačný
- 20. 8.
- Minut čtení: 6
Letos jsem se rozhodl navštívit uznávaného sběratele a pěstitele fíkovníků – Paolo Belloniho. Jeho zahrada, čítající 10 hektarů se nachází poblíž města nebo dle italských zvyklostí vesnice Cisternina v provincii Apulie na jihu Itálie. Je to často přehlížená oblast, což je velká škoda, protože má hodně co nabídnout. Pravdou je, že to není místo pro lidi, kteří preferují horskou turistiku, což je můj obvyklý způsob trávení dovolené. Jde totiž o převážně rovinatou oblast s množstvím zemědělské půdy. Převážně se zde pěstuje víno, ale s velkou pravidelností se v zahradách místních objevují i fíkovníky. Mezi nejpěstovanější odrůdy patří "Verdesca", kterou lidé Apulie milují pro její velkou osobnost. Mimochodem odrůda, kterou mám také ve sbírce. Další nejhojnější odrůdou je "Mattepinta". Pochopitelně jste v Itálii, takže všude možně je k nalezení odrůda "Dottato", skutečně výborná odrůda na jihu Itálie. U nás je přece jen problém s deštěm a nevyniknou tolik její přednosti. Ale o fíkovnících hned mluvit nechci, tak se trochu pozastavíme.
Paolo Belloni
Kdo je vlastně Paolo Belloni? Je to skutečně jen další obyčejný sběratel, který se jednoduše zamiloval do fíkovníků a rozhodl se je pěstovat? Vůbec ne a kdo kdy Paolo Belloniho navštívil, zjistil, že to není jen o zahradě, jen o fíkovém sadu. Za vším je mnohem víc.
„Fungující společnost je taková, ve které existuje vzájemná kontrola jednoho nad druhým, přesně jako v přírodě."
Paolo Belloni se během svojí práce fotografa zamiloval do rostlin. Apulie ho oslovila, a tak si ji vybral za svůj domov pro jeho rostliny. Rozhodl se svojí botanickou konzervatoř zasvětit bohyni Pomoně, latinské ochránkyni zeleninových zahrad a sadů. Zde zachovává tisíce odrůd různých ovocných stromů, protože nevím, co nás v budoucnu čeká, a tak je potřeba zachovat, co nejvíce druhů.
“Nevíme, co bude potřeba v budoucnu, takže je nejlepší zachovat co nejvíce botanických druhů."
Nejvíce druhů je zasvěceno fíkovníkům, Paolo má ve sbírce více než 600 odrůd fíkovníků. Jeho filozofie zachování, co nejvíce druhů je mi velice blízká, jelikož je to stejný důvod, proč mimo jiné sbírám fíkovníky. Ne, abych jedl, co nejvíce fíků, ale v rámci udržitelnosti se snažím o zachování, co možná nejvíc odrůd. Každá odrůda má svůj vlastní příběh, který si nese po staletí pěstování, a proto už jen z toho důvodu stojí za to ji pěstovat.
Pokud mluvím o příbězích, existuje v Paolově konzervatoři příběh, který překoná snad všechny příběhy odrůd. Zhruba uprostřed jeho botanické konzervatoře se nachází levandulové bludiště a v jeho středu se nachází odrůda kaki, ale nejen tak nějaká obyčejná odrůda. Jde o "syna" kaki z japonského města Nagasaki. Zde byl pod troskami po výbuchu atomové bomby nalezen stále živý strom kaki.
Existuje 1200 odrůd tradičních ovocných stromů, o které se Paolo stará. Fíkovník, vinná réva, granátové jablko, olivovník a všechny ostatní starověké rostliny. Vše mimořádně šetrné a mimořádně štědré. Žádají málo a hodně vracejí. Stejně jako Paolo, intelektuál, který je zasadil, aby řekl, jak žít spolu a pomáhat si navzájem. Existuje jediný způsob, jak zachránit muže před sebou samými...
Apulie je také místo Trulli, typických bílých domků se špičatou střechou. V jednom z trulli jsem měl možnost i spát během celého mého pobytu u Paola. Každopádně v okolí je co objevovat, nachází se všude v okolí, podle italských zvyklostí, vesnic, které jsou skutečně zajímavé. Jako příklad lze uvést Alberobello, které je slavně díky domkům trulli, celá vesnice se skládá právě jen z trulli a je zapsána i ve světovém dědictví UNESCO. Zajímavé je i historické bílé město Ostuni. Mezi vůbec nejautentičtější vesnice/města Itálie patří Locorotondo. Úzké uličky se spoustou restaurací a hromadou místních, vytváří především v noci skutečně úžasnou italskou atmosféru.
Fíkovníky
Většina lidí asi úplně nechce číst cestopisný průvodce po Apulii, tak se vrhneme na fíkovníky u Paola. Během putování v sadu se dá vypozorovat spoustu zajímavých faktů. Je důležité zmínit, že Paolo sad vůbec nezavlažuje. Kapkovou závlahu najdete jen u malých nově vsazených fíkovníků a u několika granátových jablek. Fíkovníky tak zde žijí kompletně bez vody, žijí pouze ze zásob, co naprší v zimě. Je tak krásně vidět, jakým odrůdám místní podmínky vyhovují a jakým ne. Převážně odrůdy, které máme ověřené, že dobře prosperují u nás, vůbec dobře nerostou v Apulii. Mluvím např. o odrůdách Violette de Bordeaux, Ronde de Bordeaux nebo Verdolino. ukazuje to, jak je určitá odrůda vybíravá na určité podmínky, ve kterých chce růst, což je něco, co už se mi potvrdilo i u mě na mých odrůdách.
Další zajímavostí bylo sledovat odrůdy, které jsou Smyrna nebo San Pedro, specificky u odrůd, které jsou známé vysokou produkcí breba fíků. Samozřejmě taková věc se hůře zjišťuje v místě, kde se fíkovníky nezavlažují, jelikož v důsledku sucha fíkovníky shazují fíy, ať jsou jakéhokoli typu. Spadané fíky jde ale rozříznout a pokud jsou uvnitř duté, tak potřebují opylení.
Podařilo se mi identifikovat odrůdy, které drží fíky a které potřebují opylení, ale o tom si dáme samostatný článek. Pojďme se ale podívat na některé odrůdy, které jsem měl možnost ochutnat a které zároveň mám ve svojí sbírce. V jednom z příštích z článků se zase zaměřím na ty, které zatím ve sbírce nemám, ale budou v zimě na cestě ke mně.
Pastiliére
Tohle je jedna z mých oblíbených vůbec. Jde o velmi ranou ranou odrůdu, která má výbornou borůvkovou chuť. Pokud byste si chtěli o chuti této odrůdě přečíst víc, tak článek najdete zde. Po Rossellinu jde i o nejproduktivnější odrůdu u Paolo. Nádherný strom, který je obsypán obrovským množstvím modrých fíků. Po caprifikaci je chuť o dost intenzivnější. Pastiliére jsem jedl každé ráno k snídani. Abych se ještě vyhnul spekulacím, tak Paolo mi řekl, ať trhám a jím cokoliv, co uvidím zralé. Naopak jsem mu během první procházky nechtěl nic utrhnout, ale bylo mi řečeno, že mám, tak jsem následně ochutnal spoustu fíků.
Rossellino
Rossellino roste dobře jak u nás, tak u Paolo. Jde o odrůdu, ze které pohodlně sklidíte celou násadu. U Paolo jde navíc o nejproduktivnější odrůdu vůbec. Zásadně jsem utrhl tři fíky v různých stádiech zralosti, abych zjistil, jakou roli hraje opylení. Bohužel všechno bylo opyleno, takže se nedalo posoudit, jaký je mezi nimi rozdíl. Všechno excelentní fíky, fík uprostřed chutnal ryze jako sušený fík, jelikož již zasychal na stromě.
San Biagio
Vynikající odrůda s chutí třešní. Doporučuje se pro domácí spotřebu a chutná opravdu skvěle. Velmi malý fík, velmi měkký, lehce se otlačí, proto se nedá moc přepravovat. Pokud ale chcete doma trhat velké množství malých fíků, tak můžu jen doporučit.
Bosniaco
Tato odrůda by měla zaujmout především ty z vás, kteří máte rádi White Marseilles, Lattarullu nebo Italian Honey. Jde o odrůdu ze sbírky Pierra Bauda ve Francii. Vynikající fíky, který je o několik stupňů lepší než White Marseilles. Fíky jsou menší, ale mají mnohem koncentrovanější chuť, a především mnohem lepší texturu. Celkově je chuťový zážitek mnohem lepší než často pěstované White Marseilles.
Lunga d'Agosto
U nás je tato odrůda známá spíše pod francouzským názvem Longue d'Aout, což je obdoba pro italský název. Velké fíky zrající v srpnu. Má zajímavou dužninu, připomínající želé. Není to úplně odrůda pro každého, možná právě proto jde o velmi podceňovanou odrůdu.
Moro de Caneva
Tohle je jedna z mých nejoblíbenějších odrůd vůbec, protože u mě funguje skvěle a celkově má na severu výbornou pověst. Jde ale i o odrůdu, která patří do top 3 Paola. Vynikající "sugar berry" odrůda, o které jsem již na blogu psal. Vřele doporučuji. Opylená á ještě víc intenzivní fíkovou chuť. Nepřišlo mi, že by "berry" příchuť byla ještě vytažená.
Verdolino
Verdolino je odrůda, která hojně roste okolo jezera Garda na severu Itálie. Je tedy vidět, že je adaptovaná na sever a velké horko jí úplně nevyhovuje. I přes to, že má málo listů, jde o nejranější odrůdu vůbec, která navíc lehce schne na stromě. Vynikající berry fík.
Passudda
Passudda je vzácná odrůda, která se nachází ryze okolo vesnice/města Martina Franca. Jsem tak velice rád, že ji mohu mít ve své sbírce. Má velmi jemnou jahodou příchuť, není vůbec tak ostrá jako např. Coll De Dama a jiné odrůdy známé pro svou ostrou "berry" příchuť.
Fico Luv
Fico Luv má dlouhou historii, Paolo mi řekl, že tuto odrůdu vlastnil před 140 lety skoro každý, pak ale záhadným způsobem odrůda skoro vymizela. Momentálně mám dva stromky ve své sbírce. Velmi raná odrůda, která dobře schne na stromě a má zajímavou chuť sušeného ovoce a jahod. Uvidíme, co všechno mi přinese v budoucnu.
Shrnutí
U Paolo jsem toho zažil skutečně mnoho a není možné to všechno shrnout do jednoho článku, jelikož by byl příliš dlouhý. Další tak budou následovat. Paolova konzervatoř je také hostitelem mnoha festivalů. Zahrada se tak jednoduše propojí s uměním a celá konzervatoř má neskutečnou duši a spoustu nabíjející energie. Vlastně mi toto místo pomohlo si urovnat myšlenky a co vlastně chci v životě budovat. Paolova pohostinnost se jen tak něčemu nevyrovná. Přál bych si, aby každý člověk byla alespoň trochu jako Paolo.
Komentáře