Řízkování fíkovníků, aneb jak si vypěstovat vlastní stromek fíkovníku

Na světě existuje velmi málo rostlin, které by měli tak vysokou schopnost rhizogeneze, jako je právě fíkovník. Rhizogeneze je schopnost rostliny rostliny vytvářet kořeny v místě, kde dochází k dotyku s půdou nebo pěstebním médiem. Samozřejmě je k tomu zapotřebí dostatečná vlhkost. Řízkování má velkou výhodu, jelikož vytváříte přesné kopie odrůdy, kterou řízkujete. Tedy abych byl přesný, tak z vědeckého hlediska ani řízkováním nevytvoříte úplně přesnou kopii matečné rostliny, nějaká gentická odchylka se vždy najde, každopádně je velmi často okem a i jiný smysly, např. chuť, nerozeznatelná. Mnohem přesnější v tomto ohledu je množení tzv. metodou in vitro. Ovšem ta je konkrétně pro fíkovníky naprosto nevhodná, ale to není téma tohoto článku, o tom si povíme zase jindy.

Druhy řízků

Pokud jsme ale odhodlaní namnožit si vlastní stromky, tak může nastat problém v tom, že nevíme, co je vhodný rostlinný materiál na řízkování. Já rozděluji řízky do takových tří skupin.

Silné řízky fíkovníků patří mezi nejvhodnější

První skupinou jsou silné a vyzrálé řízky, kterou jsou často i ze staršího, třeba dva nebo tři letého dřeva. Takové řízky vyžadují více vody, zároveň jim trvá delší dobu než zakoření, celkově ale mají nejvíce energie a často věnují nejprve hodně energie do tvorby kořenů a až potom začínají tvořit listy. S takovými řízky neuděláte chybu, chce to ale trpělivost.

Nevyzrálé zelené řízky

Další skupinou jsou řízky z růstu v loňské sezoně a dle odrůdy, či podmínek se může stát, že dřevo nebude vyzrálé. Pokud si řízky nakupujete komerčně, tak s nimi pravděpodobně nepřijdete do kontaktu, nicméně se tak stát může. Důvod, proč s nimi nejspíš nepřijdete do kontaktu je ten, že spousta lidí si na tyto řízky často stěžuje a lidé, kteří je prodávají se jim snaží vyhnout, nicméně někdy se nedá nic dělat, jelikož není z čeho stříhat. Osobní zkušenost je ta, že i nevyzrálé řízky zakoření bez problému, musí se u nich ale hlídat nadměrný přísun vody, stejně jako u poslední kategorie.

Slabé, tenké řízky

Poslední skupinou jsou velmi slabé řízky. Ty jsou vhodnější spíše pro roubování, nicméně zakoření vám také bez problému. Pokud řízky koupíte od zkušeného sběratele, tak vám obvykle přijdou tři řízky, z toho dva budou silné vyzrálé řízky a mezi nim bude jeden, který bude slabý. Je to poměrně obvyklý postup, jelikož prodejce netuší, jestli vaším zájmem je vyloženě řízkování nebo chcete i roubovat. Tímto způsobem se problém vyřeší. Tyto řízky ale mají svoje specifika. Obvykle mají méně energie na tvorbu kořenů, ale za to hodně energie energie dávají do tvorby listů. Není tedy nic neobvyklého, že se u těchto řízků objeví nejprve listy a až potom kořeny. Problém této a zároveň i předchozí skupiny je, že se musí hlídat množství vody, které mají k dispozici, jelikož velmi lehce uhnívají.

Další nezbytnosti

Teď už jsme tedy vybrali ideální řízky, zbývá tedy dát řízky zakořenit. K tomu bude zapotřebí pár nástrojů. Samozřejmým nástrojem jsou zahradnické nůžky, roubovací páska (u té si dejte pozor, jakou kupujete, vyhněte se té z pevného a silného plastu), plastové kelímky, pěstební médium, fix a cedulky k odrůdám, abyste je poznali.

Nezbytnosti pro zakořenění řízků

Pěstební médium

Největší otázkou bude pravděpodobně, jaké pěstební médium zvolit. Na internetu najdete mnoho variant. Já používám buď klasický výsevní substrát nebo vlastní vyzrálý kompost, který mixuju s perlitem. U první varianty je prakticky problém akorát při následném přesazení, kdy substrát špatně drží tvar a často se bal rozsýpá. To jde ale vyřešit, pokud chcete zainvestovat a koupit dražší substrát např. od Biobizzu, Canny nebo Millse. U kompostu je nutné, aby byl skutečně vyzrálý, pokud není, tak hrozí, že vám řízky začnou hnít. Jinak ale máte vyřešenou výživu až do dalšího přesazení.

Plastové kelímky jsou nejlepší pro zakořeňování, jelikož vidíte tvorbu kořenů

Substrát následně nasypu do plastových průhledných kelímku. Používám je o objemu 500 ml, ale může se stát, že někdy nejsou k dispozici, a tak musím použít menší 300 ml. Výhodou je, že jsou celkem laciné a seženete je v každém papírnictví. Do takto připravených kelímku následně napíchám řízky.

Další důležité kroky

Před tím, než řízky vložíte do substrátu je nutné ještě učinit pár malých kroků. Důležité je určit, kde má řízek spodek a kde vršek. Poznat to jde velmi jednoduše, na řízcích jsou jizvy po listech a nad nimi se tvoří pupeny. Pod jizvami z boku zase najdeme několik malých "teček". Z těchto "teček" se nejvíce tvoří kořeny. Pokud jsme tedy určili vršek a spodek, tak můžeme přistoupit k dalšímu kroku. Tím je spočítání, kolik pupenů vlastně na řízku máme. Já obvykle používám řízky, které mají max tři nebo čtyři pupeny. Je to pro mě taková největší jistota, že řízky zakoření, nicméně dá se kořenit i řízek s pouze jedním pupenem. Pokud jsou pupeny čtyři, tak jdou dva pod zem a dva zůstanou nad zemí. Pokud tři, tak jeden pod zem a dva nad zem. Pokud si ale nejste jistí svými schopnostmi, tak pochopitelně nechte řízky, jak jsou a použijte ty s co nejvíce pupeny. Tím, že většinu řízků rozstřihnu napůl si zajistím více rostlin, jde tedy často spíše o ekonomickou efektivitu.

Dalším pozitivním krokem je udělat na spodku řízků dva zářezy, pozitivně to pomáhá tvorbě kořenů. U fíkovníků se mohou použít kořenové stimulátory, nicméně se to nedoporučuje, existují i vědecké studie, které potvrzují, že stimulátory fíkovníkům spíše škodí.

Posledním krokem je obalit vršek, který je nad zemí roubovací páskou. Roubovací páska vytvoří takový malý skleníkový efekt. Je to mnohem lepší než je dávat do skleníčků, jelikož pak často dochází k šoku při odstranění víka a následnému úhynu. Roubovací pásku v klidu pupen prorazí a listy tak nerostou v příliš vlhkém prostředí. Navíc páska zamezuje vysychání řízku.

Řízek připravený k zakořenění

Takto připravené řízky můžete následně zasunout do substrátu. Důležité je, aby řízky nebyly moc hluboko, jelikož dole se vám nejvíce hromadí vlhkost a mohly by uhnít. Následně řízky jedno zalijeme seshora. To je ale naposledy, kdy tak učiníme. Následně už budeme zalévat pouze podmokem a ne moc často. Jednou týdně bude stačit, ale doporučuji ručně kontrolovat substrát a zařídit se podle toho. Řízky umístíme na nejteplejší místo. Já je obvykle dávám na skříň a když mají listy, tak je přesunu za okno nebo je dám pod světla. Obvykle by se nejpozději do tří týdnů měly objevit kořeny, ale záleží často na odrůdě a samotném řízků. Někdy to chce opravdu hodně trpělivosti, takže pokud vám to trvá déle, tak nevěšte hlavu a vydržte.

Alternativní metody

Metod je opravdu hodně. Každý musí najít tu, která mu vyhovuje. Z těch které stojí za zmínku je určitě čistě perlit, který se akorát zalije vodou, pak už jen čekáte. Další velmi oblíbenou metodou je tzv. "Fig pop method". V podstatě se neliší od klasické metody. Rozdíl je v tom, že navlhčeným substrátem naplníte plastové pytlíky, které gumičkou zaděláte k řízku. Problémem této metody je to, že člověk musí mít odhad s vodou, protože už se řízky nezalévají a jen čekáte.

Ať už si vyberete jakoukoliv metodu, přeji mnoho úspěchů!!! Na světě je totiž příliš málo fíkovníků!!!